Hrudí bez kosti

Recepty - Hrudí bez kosti

Pokud máte chuť na pořádný kus masa, ale zároveň nepadáte hlady a máte celý večer před sebou, pak rozhodně sáhněte po hovězím hrudím. Je to jednoduché a výsledkem budete nadšeni – budete si připadat jako mistři světa v gastronomii, i když toho ve skutečnosti nebudete muset zas tak moc předvést. Důležitá je trpělivost.

Záleží jen na tom, jestli máte k dispozici hrudí s kostí, nebo bez kosti, případně jestli jste schopní a ochotní si ho vykostit. A pochopitelně také, jestli preferujete to, že v pekáči už je všechno, co se dá sníst, nebo zda rádi obíráte měkké masíčko z kosti. Ale vposledku je rozdíl jen v tom, že pokud necháte maso na kosti, tak ho bude třeba nechat v troubě o trochu déle.

Maso si osolíme a opepříme. Někdo ho raději nejdřív zatáhne tím, že ho opeče na prudkém plameni, a pak teprve začne s cibulí, na kterou následně maso vrátí… My ale necháme pracovat troubu, která bude pěkně svítit a vrnět do klidného soumraku, a tak se při tom můžeme věnovat rozjímání nebo jiné kratochvíli či práci.

Takže maso dáme do pekáče a přidáme to, co máme rádi, a to, co nemáme rádi, tam dávat nebudeme, i kdyby nám to radila ta největší gastrokapacita. Někdo má rád pálivou papriku, někdo maso potře kremžskou nebo dijonskou hořčicí. Cibule a česnek je ale základ, s těmi nešetříme. Přidáme samozřejmě trošičku nějakého dobrého oleje, který nám to výborné jídlo nezkazí. Ale jenom trošičku kvůli cibuli a česneku, na rozjezd – a podle toho, jak moc je maso prorostlé.

Občas se přece jen do trouby podíváme, jestli maso nepotřebuje podlít. A opět podléváme tím, co máme rádi – světlým pivem, černým pivem, červeným vínem, hovězím vývarem… A někdo má zas nejraději vodu, tak podlije vodou.

Ohledně finále opět záleží na vašem gustu. Chcete maso, které se dá snadno nakrájet, nebo chcete maso, které se úplně rozpadá? V druhém případě mu tedy ještě dejte trochu víc času. A samozřejmě pokud chcete, aby maso bylo zvenku pořádně opečené, před koncem odklopte a často přelévejte.

Stejně tak záleží na tom, jestli vás zajímá jen maso, a šťávu necháte téměř vypéct, nebo jestli ze šťávy chcete mít spíš omáčku, do níž si pak budete to křehoučké masíčko namáčet. Druhá varianta je pochopitelně lepší, což znamená, že se nesmí přestat podlévat až do závěru, ale zároveň se to nesmí přehánět, aby omáčka měla přesně takovou konzistenci, jakou chceme, a aby jí zároveň bylo dost.

I když maso se pak dá jíst pochopitelně i studené – pokud víte, že ho tak budete chtít pořádat v dohledné době, je lépe ho rovnou nakrájet na plátky. Pokud byste ho ale takto měli sušit týden v lednici, pak je lepší nechat ho vcelku a krájet až těsně před požitím.

A jako příloha snad stačí v každém případě dobrý chléb.